Uhlík. Jeden z nejčastěji se vyskytujících prvků v přírodě dokáže díky spojení atomů v krychlové krystalické mřížce vytvořit dokonalý, unikátní skvost, bez něhož by se šperkaři a také ženy po celém světě již neobešli. Diamant je nejtvrdším materiálem na světě a zároveň jedním z nejkrásnějších kamenů, kterému se doslova klaní celý svět. Pojďme se vydat po cestách tohoto drahého kamene, jenž nás svou bezchybností a čistou krásou nepřestane překvapovat.
Jak se rodí diamant
Pro zrod diamantů je důležitá krystalizace, která je vázána velice specifickými podmínkami. Díky spojení tlaku, který přesahuje 70 000 kilogramů na metr čtvereční a teploty vyšší než 1300 °C se může zrodit unikátní drahý kámen. Má to však malý zádrhel, tyto podmínky se vyskytují pouze v činných sopkách 130 až 200 kilometrů pod povrchem země. A to není zrovna málo, že? Diamanty však díky své tvrdosti dokáží putovat zemskou kůrou společně s vulkanickou horninou, ve které jsou uloženy. A tak se diamanty dostávají až k nám.
Ze sopky rovnou k vám
Představte si hledání jehly v kupce sena, tak nějak totiž probíhá těžba diamantů. Na jediný karát diamantů o hmotnosti 0,20 gramů je v průměru potřeba vytěžit neuvěřitelných 250 tun horniny, diamanty se těží povrchovou nebo hlubinnou těžbou a tento způsob těžby je ekonomicky velice náročný. Některé diamantové krystaly, které byly uvolněny z kimberlitu erozí, doputovaly až do řek a moří, kde je těžba diamantů snadnější.
Hlavní místa těžby diamantů
Indie byla hlavním místem pro těžbu diamantů až do 18. století. Zatímco nyní především obdivujeme jejich čistou krásu, dříve si lidé cenili jejich tvrdosti a tedy možnosti rýt pomocí diamantů do kovu. K těžbě v Indii se v roce 1725 připojila také Brazílie a brzy začaly přibývat naleziště napříč celým světem. Psal se začátek 19. století, když se objevily africké doly, které jsou dnes považovány za hlavní naleziště drahých kamenů.