Zlaté šperky mají typicky hřejivě žlutou barvu. Žlutý odstín však není jediným odstínem, který zlato nabízí. Žlutá barva typická pro ryzí zlato se při výrobě šperků využívá v kombinaci s různými kovy, které nejenom zvyšují jeho pevnost, ale také ovlivňují odstín zlata.
Bílé zlato je slitinou zlata s kovy, které jeho původní žlutou barvu zesvětlují. Klíčovými bělícími složkami jsou nikl a palladium, potažmo mangan. Doplňkově se do bílého zlata přidává také rhodium, zinek a měď.
Ryzost bílého zlata
Stejně jako v případě zlata žlutého, i u bílého zlata definujeme ryzost pomocí karátů. 24 karátů nese ryzí zlato. Ve šperkařství má bílé zlato nejčastěji 14 karátů (58,5 % zlata).
Užívá se i zlato 18 karátové (75 % zlata). Setkáváme se pak například s těmito variantami:
- Bílé zlato s obsahem niklu, mědi, zinku a manganu (14K) – má bílošedou barvu jen s jemným žlutavým nádechem. Slitina je velmi tvrdá, což se oceňuje například při šperkařské výrobě prstenů.
- Bílé zlato s obsahem niklu, mědi a zinku (14K) – žlutý nádech je jasnější, oproti předchozí variantě je tato slitina měkčí.
- Bílé zlato s obsahem palladia a stříbra (14K) – bělostná barva má jen slabý žlutý nádech. Slitina je dost měkká, toho se využívá při výrobě některých částí šperků (např. obruby).
- Bílé zlato s obsahem niklu, mědi a zinku (18K) – má atraktivní bělostnou barvu s jemným modravě šedivým nádechem. Jde o nejtvrdší slitinu zlata používanou při výrobě šperků. Právě tento typ zlata se nejčastěji využívá na výrobu snubních prstenů.
Bílé zlato a šperky
Bílé zlato se ve šperkařství objevilo počátkem 20. století, zprvu se však užívalo spíše v hodinových strojcích. Tvrdší a pevnější slitiny bílého zlata se objevily až později. Dnes se pro svoji zářivě bělostnou barvu s oblibou uplatňují například v podobě zmiňovaných snubních a zásnubních prstenů. Do bílého zlata se často zasazují diamanty, aby vynikla jejich třpytivá krása.
Bílé zlato skýtá vysoký dlouhodobý lesk. Může hrát v odstínech světle žluté, jemně hnědé či něžně růžové barvy. Tyto původní odstíny se často překrývají zářivě bělostnou vrstvou rhodia. Rhodiové pokovení se pak v praxi často zaměňuje za samotnou barvu bílého zlata, ač tomu tak ve skutečnosti není.
