Ryzí zlato má typicky zářivě žlutou barvu. Ve šperkařství se však užívá žluté zlato, které vedle čistého zlata obsahuje i další příměsi. Čisté zlato je totiž pro šperky příliš měkké. Příměsi mu dávají tvrdost, často i odstín. I přes různé barevné variace (bílé zlato, červené zlato, růžové zlato, zelené zlato aj.), je žluté zlato ve špercích tím nejoblíbenějším.
Ryzost zlata
Čistota zlata se definuje pomocí karátů. Samotné slovo karát je odvozené z arabského „kirat“ nebo řeckého „keration“. Označuje se tak semeno stromu rohovník obecný, známé spíše jako svatojánský chléb. Tato semena mají oproti všem ostatním semenům rostlinné říše neměnnou hmotnost. Proto se užívala při vážení drahých kovů, zejména zlata.
Karát je ryzostní jednotka zlata (nebo také drahých kamenů). 1 karát představuje 1/24 obsahu zlata ve slitině. 100% zlato má 24 karátů (24K).
V současnosti se však ryzost častěji uvádí v tisícinách, kdy 999/1000 značí plnou ryzost. Toto měřítko se na rozdíl od karátů uplatňuje nejenom pro zlato, ale pro všechny drahé kovy.
Žluté zlato a šperky
Nejčistší známý zlatý kov má ryzost 999,9999. Slouží však jen pro výzkumné účely. Pro výrobu šperků se nejčastěji užívá zlato o ryzosti 14 karátů (585/1000), potažmo zlato s ryzostí 18 karátů (750/1000). Minimální ryzost zlata u šperků je 8 karátů (333/1000). Aby se tedy šperk mohl označit jako zlatý, musí zlato v jeho složení zaujímat alespoň třetinu.
14 karátové zlato se skládá z 58,5 % zlata. 18 karátové zlato pak ze 75 % zlata. 25 % tvoří slitiny tvořené amalgámem stříbra a mědi. Různé poměry těchto dvou kovů se odrážejí na různém zbarvení zlata. Žluté zlato užívané ve špercích obsahuje stříbro a měď zhruba v poměru 50/50 (18K zlato). Může obsahovat i zlomek zinku (0,2 %), který zvyšuje tvrdost kovu.
