Korunovační klenoty

Korunovační klenoty jsou významným symbolem české státnosti, od roku 1962 také národní kulturní památkou. Představují vzácný historický poklad, který je však očím běžných smrtelníků normálně skrytý. Na veřejnost se dostávají jen při mimořádných příležitostech. Za staletí své existence byly klenoty uloženy například na hradě Karlštejn, v Českých Budějovicích nebo ve Vídni. Své stálé sídlo však mají v Chrámu svatého Víta, v Korunní komoře nad Kaplí svatého Václava. Insignie nevyčíslitelné hodnoty chrání sedm zámků. Klíče ke korunovačním klenotům dnes má vedle prezidenta republiky, předsedy vlády, předsedy senátu a předsedy poslanecké sněmovny také arcibiskup pražský, probošt Metropolitní kapituly a primátor hlavního města Prahy.

Nejznámějším a také nejstarším korunovačním klenotem je Svatováclavská koruna. Vedle ní však skvostnou sbírku zdobí i královské jablko a žezlo, nebo také korunovační roucho. Jde o předměty používané při slavnostních korunovacích českých králů. Klenoty doplňuje i poduška pod korunu nebo pouzdra na uložení klenotů. Při korunovacích se užíval také ostatkový kříž a Svatováclavský meč. Korunovační kříž a obřadní korunovační meč se ke korunovačním klenotům často přiřazují. Jsou součástí jedinečné sbírky uměleckých a historických předmětů označované jako Svatovítský poklad.

Svatováclavská koruna

Svatováclavská koruna se zrodila v roce 1346, nechal ji vyhotovit Karel IV. pro svoji korunovaci českým králem. Věnoval ji svatému Václavu a uložil ji proto do Svatovítského chrámu k ostatkům svatého Václava.

Koruna o hmotnosti 2,358 kg, průměru i výšce 19 cm, je honosným šperkařským skvostem. Patří k nejcennějším panovnickým znakům na světě. Je vyrobena ze zlata o ryzosti 22 karátů, zdobí ji 20 perel a neuvěřitelných 96 drahokamů. Některé drahokamy (smaragdy, rubíny, safíry, spinely, rubelit) přitom patří k těm největším na světě.

shutterstock_268025882 (1)

Podoba Svatováclavské koruny byla ještě během života Karla IV. několikrát měněna a doplňována o další drahokamy. Koruna se skládá ze čtyř dílů, každý z nich má na vrcholu velkou lilii. Příčně je spojují tzv. kamary. Pocházejí ze zlatého opasku, který královna Blanka z Valois, první manželka

Karla IV., dostala jako dar od francouzského krále Karla Sličného. V místě, kde se kamary spojují, se tyčí zlatý kříž s nápisem „Hic est spina de corona Domini“, v překladu „tady jest trn z koruny Páně“. Trn z koruny Ježíše Krista měl být umístěný na vrcholu koruny, dnes o tom můžeme pouze spekulovat.

Korunovační žezlo a jablko

Královské žezlo a jablko pocházejí z 16. století, korunovační klenoty tak zdaleka nejsou tak sourodé, jak se mnoho lidí mylně domnívá. Má se za to, že korunovační žezlo i jablko byly vytvořeny ve stejné dílně. Jejich výrobu inicioval císař Ferdinand I., zřejmě proto, že se mu původní gotické korunovační klenoty jednoduchého tvaru a prosté výzdoby zdály málo atraktivní. Habsburské insignie nahradily původní gotické klenoty Karla IV. Jsou vyrobeny ze zlata o ryzosti 18 karátů, zdobí je safíry spinely a desítky perel. Výzdobu tvoří i tepané a cizelované rostlinné motivy. Královské žezlo váží 1,013 kg a má délku 67 cm. Rukojeť zdobí lístky, větévky a květy. Tvar květu připomíná také hlavice žezla. Královské jablko váží 780 g a včetně kříže má výšku 22 cm. Na obvodu ho zdobí tepaný reliéf se starozákonními výjevy.

shutterstock_291172100

Korunovační plášť

Korunovační plášť pochází pravděpodobně z roku 1617. Měl být zhotoven speciálně pro korunovaci Ferdinanda II. českým králem. Využíval se však při korunovaci pravidelně, až do poslední korunovace v roce 1836. Plášť s vlečkou má délku 236 cm. Patří k němu i pás, štola a tzv. manipul. Honosný plášť je zhotoven z hedvábné látky červené barvy, je protkaný zlatem. Lemovaný je hermelínem (kožešinou z hranostaje). Plášť je uložený odděleně od ostatních klenotů, ve speciálním klimatizovaném depozitáři.

Nebyl nalezen žádný komentář